obora Hvězda

Les zvaný Malejov, který od 10. století patřil do majetku Břevnovského kláštera, získal na počátku 16. století král Ferdinand I. Habsburský a roku 1534 zde založil oboru. Uprostřed obory nechal jeho druhorozený syn Ferdinand Tyrolský, jinak císařský místodržitel v Čechách, vybudovat podle vlastního návrhu letohrádek v podobě šesticípé hvězdy. Sám vykopal jámu pro základní kámen 25. nebo 27 června 1555 a letohrádek byl dokončen na podzim 1556. Stavbu letohrádku Hvězda vedli zpočátku Jan Maria del Pambio a Jan Luchese, dokončili ji Hans Tirol a Bonifac Wohlmut.
Letohrádek je renesanční stavba o průměru 40 m. V přízemí je střední sál, obklopený v cípech pěti pokoji a na stropě bohatě zdobený jemnou štukaturou, představující obrazy z řecké mytologie a z antických dějin. V 1. poschodí jsou bývalé obytné místnosti a v 2. poschodí hodovní síň. Střecha bývala původně vyšší, opatřená věžičkou ukončenou pozlacenou hvězdou. Za obléhání Prahy v roce 1648 byla střecha pokrytá tehdy vzácnou mědí Švédy rozebrána o odvezena. Současná plošší podoba střechy pochází z doby Josefa II. Vedle Hvězdy se v oboře nalézají ještě další objekty. Ve svahu pod Hvězdou je to Míčovna a dále konírna, dům čp. 86 zvaný Myslivna a dům čp. 1 nazývaný Správcovský dům .

Obora založená pro loveckou kratochvíli panstva byla původně oplocena dřevěným plaňkovým plotem, ale protože zvěř utíkala a způsobovala škody na nedalekých zahradách a vinicích, již roku 1562 se začala budovat pevná zeď, jejímž materiálem byla opuka. Několikakilometrová zeď se dvěma branami (dnes má tři) byla postavena do roka. Obora byla ideálním místem pro táboření cizích vojsk. Stalo se tak poprvé v roce 1608. V únoru 1611 zde tábořila Pasovská vojska, o listopadu 1620 se zmiňuji na jiném místě. Protože se jedná o strategicky významné místo, když se chystal další vpád do Prahy, císařská armáda roku 1639 na Bílé hoře vybudovala mohutná opevnění a opatřila je děly, která měla zastavit švédská vojska pod vedením generála Banéra.
Ještě jednou, na samý konec třicetileté války tu ležela vojska - dne 4. října 1648 tu se svým vojskem jeden den přenocoval falckabí Karel Gustav, ale druhý den se přesunul na špitálsko, odkud se svým švédským vojskem zaútočil na Prahu. Ta ale odolala a tak již 1. listopadu 1648 ukončil obléhání, což byl faktický konec celé války.
Tím si ale obora Hvězda od táboření vojsk neoddychla - postupně zde tábořila francouzská a německá vojska v letech 1740 - 1742 a 1744. Naposledy zde za sedmileté války byla vojska Fridricha II. v roce 1757, kdy vojáci vykáceli prakticky celou oboru.

V oboře byla chována až do dob Marie Terezie lovná zvěř pro kratochvíli českých králů. Císař Josef II. v letohrádku zřídil prachárnu a ta v něm byla až do konce 18. století. Počátkem 19. století byla obora změněna na přírodní park a během doby se stala oblíbeným výletním místem Pražanů. Po generální opravě byla v letohrádku v roce 1951 umístěna muzeální expozice Aloise Jiráska, ke které v roce 1964 přibyla expozice Mikoláše Alše. Letohrádek byl znova opravován na konci 90. let. V současné době je v prvním patře výstava obrazů, v přízemí expozice "Minulost a přítomnost" o stavebním vývoji, rekonstrukci objektu a jeho využití v 16. až 20. století. Ve sklepení by "měla být" expozice věnovaná bělohorské bitvě. Naleznete zde však pouze barevný plastický model bojiště. Naprosto chybí jakýkoli popis bitvy, informace o vývoji bitvy a dokonce nikde nenajdete informaci, která vojska na modelu jsou která! Chybí vyznačení stanovišť velitelů, neodpovídá rozložení vojsk a chybí i pět dělových bašt. Pokud chcete vidět krásný model krajiny, vzhlédnutí doporučuji, pokud se ale chcete něco dozvědět o bitvě, budete velmi, velmi zklamáni...